Prosinec 2012

Svátky Vánoční aneb další rok za námi

31. prosince 2012 v 16:04 | Yuna |  deníček
Uhmm... Zdravím~ ^^ Když už píší o Vánocích všichni a tento rok je to i téma týdne, rozhodla jsem se ho využít a tak trochu něco sepsat, jak probíhaly moje Vánoce a nepodstatné věci jako co jsem dostala a pár ještě nepodstatnějších věcí~ :D

• Kde bych začala... Vánoce. Tak tedy... dáme stranou fakt, že jsem týden před Vánoci onemocněla a tak jsem se ani nemohla zúčastnit Vánočního koncertu, na který jsem se měsíc předtím připravovala a to mi bylo trochu líto (ovšem jsem i tak trochu ráda, alespoň jsem se nemusela zbytečně stresovat a tak si ubírat život XD) maa ii. Vánoce. Vždycky jsem je brala za svátky, na které jsem se celý rok těšila jako malé dítě. Když jsem ještě věřila na Ježíška, bylo to ještě lepší. Ovšem, poslední dobou... nevím. Začínám Vánoce vnímat spíše jako komerční svátek, kterým se opravdu stávají. Ale dejme to stranou... Jednak, za to sice nikdo (no, dalo by se o tom polemizovat) nemůže, ale co mi chybí na Vánocích čím dál víc, je sníh. Už ani nevím, kdy naposledy na Vánoce sníh opravdu byl. Tento fakt mi Vánoce celkem znepříjemnil. Ale pal to čert, to se ještě dá přehlédnout. Ano jsem neměla živý stromek... -.- Ovšem to, že si na Vánoce "diktuju" dárky a potom na Štědrý den se tvářím jako "To jsem OPRAVDU nečekala," mi je... dost proti srsti. Jako jasně, chápu, nejsem dítě, aby mi to bylo jedno, jakou hračku pod tím stromečkem najdu, (Ovšem, letos jsem tak či tak chtěla toho velkého plyšového Pikachua XD No nakonec jsem ho samozřejmě nedostala. Je celkem drahý a rodiče argumentují tím, že už jsem dost velká na plyšáky a že ve sklepě jich mám spousty XD Což je pravda, ale víte- Pikachu! (navíc, na plyšáky nikdy nebudu dost astará XD) 8D maa ii. OTL ) ale i tak... kouzlo Vánoc se pro mě opravdu vytrácí. Už to není co to bývalo :/ A jako třešnička na dortu jsem se pár dnů před Vánocemi pohádala s rodiči, tak se mnou dokonce ještě ani na Štědrý den nemluvili. Teprve až po večeři, když jsem rozbalovali dárky, se to tak nějak uklidnilo. No takže... letošní Vánoce... ani nestojí za řeč. Letos jsem se dokonce ani nedívala na žádné pohádky OTL
• Ale teda zpátky k těm dárkům... Dostala jsem (překvapivě) 600GB externí disk, který jsme já a můj počítač potřebovali jako sůl :D můj hardisk už byl téměř plný a můj počítač trpěl XD Teď jsem si v něm udělala pořádek, všechny postahované anime+ obrázky jsem stáhla na něj a počítač se stal rázem lehčí o víc jak 100GB XD Konečně si budu moct stáhnout celý One Piece~ *nejšťastnější člověk na světě* jupí~ Dále potom herní myš, protože mi ta stará odešla na věčné časy. Byla jsem tak ráda, že jsem ji dostala. Po tom týdnu, co jsem už jen používala touchpad, což byla muka, to byla nepopsatelná úleva xD no... to byly takové ty "hlavní" dárky. Potom jsem ještě dostala pyžamo, něco jako štrample (pro nevzdělance- punčocháče ;D) a legíny, a pár knížek od příbuzenstva a rodičů. No a samozřejmě peníze, pro které určitě najdu nějaké vhodné využití XD A co vy? pochlubte se ;D

• Měla jsem v plánu napsat nějakou zimní či vánoční či Silvestrovskou povídku, ale pochybuju, že ji ještě napíšu :'D Oh well... gomenasai~


• Před pár dny se ke mě stavila nee-san, to bylo fajn :3 Alespoň konečně někdo, pořád mi chybí ta společnost těch lidiček, ráda bych šla na nějaký sraz... T_T Jako obvykle jsem ji vyzvedla na nádraží a potom jsme jeli do čajovny. Dali jsme si ledový čaj, což bylo obsluze celkem divné, v takové zimě venku xD maa ii. Potom jsme ještě šli do Karolíny, protože mi Aru volala, že má pro nee-san nějaké placky, které chtěla. No nebyla by to Aru, kdyby přišla na čas XD Tak jsme začali uzavírat sázky o nic, v kolik přijde XD asi o pár vteřin jsem prohrála :'D nevermind~ Byla jsem ráda, že jsem ji zase viděla. O něco později, co jsme utratily pár stovek v Claire's (jako obvykle XD) jsme se vydali směr domov (tedy můj :D) já myslela, ře v tramvaji usnu a ještě ke všemu umřu hlady XD maa maa. O něco později, už trochu spokojenější, že máme žaludky plné a po neúspěšném pokusu mého otce nee-san opít, jsme se přemístily do pokoje a po neúspěchu s Another jsme (co jsem měla dělat? XD s takovou její náladou bych nevydržela ani chviličku XD well... neveremind~) pustily- a teď si nedělám srandu XD SP a k tomu jako pozadí Biebera O.o z nějakých záhadných příčin to k sobě sedělo a někdy ten text s SPčkem... no byla to sranda XDD (už jsem si tak nějak zvykla, že s Elw to bez yaoi nejde xD ale ne, že by mi to dělalo problémy 8D) Na druhý den rán- I mean, poledne, jsme si ještě pouštěly videa, já si pak přetáhla všechny její obrázky a doujiny a nee-san Sherlocka. (taky jsme se podívaly na 1. díl. Mám takový pocit, že jsem zase začala s novou závislostí. Maa... ii yo.)

• TBBT. Uhm....říkala jsem si, že bych se na The Big Bang Theory mohla podívat, když o tom všichni tak básní. To víte, říkala jsem si, co na tom může být, že to všichni tak vychvalují do nebe. A upřímně- odteď se už vážně nedivím XD Stojí to za to, opravdu :D *Yun našla novou závislost. Ne že by už tak měla málo času a zanedbává anime, demo...who cares* Bohužel jsem se dívala zatím s českým dabingem, ale pokud někde seženu originální verzi a k tomu titulky... budu ráda xD (kdybyste někdo věděl, kde to můžu sehnat, ven s tím XD)

• Kult Hákového Kříže. Viděli jste ten film někdy? Já se na něj dívala s taťkou, když v televizi nebylo nic, co by stálo za řeč. Já navrhla, že si pustíme nějaké DVDčko a taťka vybral tohle. Protože jsem to ještě neviděla, tak jsem si řekla, proč se na to nepodívat. Byl to fakt krásný film. Určitě se na něj někdy podívejte. Sice asi nebude pro každého, tak si zjistěte, o čem to je a uvidíte, jestli vás to bude bavit C: Mě teda bavil a hodlám na něj někdy snad napsat recenzi XD Pokud se k tomu dokopu... '''OTL

• Sherlock BBC:

me:
Už jste někdy viděli Sherlocka? Myslím Sherlocka BBC. Je to úžasný seriál, sice jsem ho neviděla celý, akorát jednu řadu, maa ii.. Stejně... Prostě Sgerlock je tak...tak... dokonalý *-* XDD *většinou se tak nechová, ale nemůže si pomoct XD* Hodlám si koupit obyč tričko bez potisku a napsat si na něj (savem XD) "Keep calm and believe in Sherlock" nebo něco takového. I když to už jsem si říkala, že udělám s tolika věci... O.o někde musím splašit hromadu triček a možná taky barvy na textil, abych nemusla furt používat to savo -.- naštěstí vím, kde je seženu ^^

• No takže lidičky. Už jsem tady kdákala víc než dost, nemyslíte? Užijte si ten dnešní den (Jen pro ten dnešníííí den~ stojí za to žííííííít~ 8D <---- hrabe jí.) dejte si to Novoroční předsevzetí, které stejně polovina z vás ani nedodrží XD Don't worry, I know it, too... ale neožerte se, s alkoholem s mírou ;D

*insert title here*

22. prosince 2012 v 14:27 | Yuna |  deníček
Ciaossu~! ^^ Tak nějak jsem si řekla, že bych se mohla ozvat. Sice nemám nejmenší tušení, o čem bych měla psát, to jen to nutkání něco napsat XD Už dlouho (na můj vkus dlouho XD) jsem nepsala "deníčkový zápis". Já vím, že ho všichni máte v lásce :D A ne že ne ;D - - - - Následuje nesrozumitelný text na sobě absolutně nenavazující.- - - -

Nooo...takže zaprvé... jak asi všichni víte, byl KONEC SVĚTA! (právě si připadám jako ten šílenec z Doby Ledové, co předpovídal potopu XD ale ta se opravdu stala...)
"December 21st will be the most annoying day in Facebook history -.-"

Tak jak jste si ho užili? Já teda jako v klidu, ale byla to nuda :D Etoooo... protože jsem tenhle článek psala už dříve, ale kvůli lenosti jsem ho nezveřejnila, přečtěte si zde můj názor den před koncem světa:
Well... I don't really care XD I don't believe it, so... Já nevím, ale... věříte tomu? Jak jsem dneska řekla už asi stokrát, podle mého nic konci světa nenasvědčuje. Co jsem tak nějak četla a zaslechla, tak mi přijde realističtější konec světa roku 2112 nebo 2116 nebo kdy (různé zdroje, you know XD) to se lidi pozabíjejí sami, takže tomu věřím víc, než zítřku XD ale to už mi to může být jedno, že ano :D Takhle...chci se dožít Vánoc, chci jít na sraz, poznat nové lidi, jít na AF, chci udělat přijímačky na SŠ, chci jít na VŠ, chci jet o prázdninách do Itálie a na vodu s nee-san, chci se ještě někdy sejít se svou D. rodinkou, chci si koupit velkého, předraženého plyšového Pikachua a poznat Twentie... Prostě a jednoduše žádný konec nechci :D A vůbec- žádný konec světa nebude XD Pro mě bude konec světa, až skončí OP, ale to je ještě za dlouho... Takže, don't worry, we'll be fine, dattebayo~ ;D (ano, také patřím k těm lidem, co si rádi dělají z 21.12. srandu :D Horší bude, když ten konec opravdu nastane :D)

Tákže... *přemýšlí, co důležitého se v jejím životě stalo*

• uhmm... kromě toho, že jsem už měsíc o rok starší (a tím pádem mě už hranice 15+ nezajímá XD Ale tedy ta 18+... no, k tomu se nebudu vyjadřovat XD ) A i když mám poslední dobou zákaz utrácet, tak jsem neodolala a přece jenom si něco koupila. Jako vždy to byly knížky. Koupila jsem si jednoho Pratchetta (teda ne jeho osobně, ale chápete, jak to myslím XD) a na otaku burze jsem narazila na Viewfindera XD No- to jsem nemohla odolat ;D (momentálně ho schovávám v šuplíku XD I když jsem myslela, že mi srdce vyskočí z hrudi, když jsem jednou slyšela, jak ho někdo otevírá :'D)

• Dneska jsme jeli ráno s mamkou a dědou do Polska pro stromek. Jak jsem se před pár dny dozvěděla, počínaje letoškem už nebudu mít na Vánoce živý stromeček. (alespoň tak dlouho, jak dlouho budu bydlet s rodiči...ale to je ještě dlouho :D) No ono...já to chápu. Je to prostě strašně drahé, fakt předražené. Takže je blbost dávat 1200 za stromek, který za pár dní stejně zase vyhodíme. I když to chápu, tak mi to je fakt líto. My měli vždy živý stromek, na tom jsem trvala. Zbožňuju tu vůni jehličí. No ale rodiče mě uchlácholili tím, že "už přece nejsem malá holka". (Ovšem tahle "velká holka" chce k Vánocům velkého plyšového Pikachua, kterého viděla v Pompu XDDD) No každopádně... jeli jsme tedy do Polska pro nějaký ten umělý strom. Sotva jsme vystoupili z auta, tak jsme během minuty zmerčili stromky a nakonec jsme si domů přivezli 2,20 m vysokou borovičku ^_^ Musím teda říct, že ač jsem se umělému stromku vyhýbala jak čert kříži, tak je velice pěkný a vypadá jako živý. Jediné, co mi chybí, je ta vůně. Ale s tím už bohužel nic nenadělám...


• Jako vždy (a ještě pořád) trpím strašnou krizí. Mám strašně moc anime rozkoukaných a já nevím, kam dřív skočit. A ještě ke všemu se mi vůbec nic nechce X'D Mám rozkouaných 20 anime '''OTL
No na to, že jsem si stavila takové nepsané pravidlo, že se nechci dostat na víc jak 10 rozkoukaných... -.- Poslední dobou jsem zůstala akorát u yaoi mang, jenže ty taky nečtu každy den. Když tak nad tím přemýšlím, tak se sama sebe ptám, co pořád na tom počítači dělám :D Když už bych nedělala nic a jen četla ty mangy, tak bych mohla alespoň napsat recenze XD Jénže...já nedělám ani to. Vážně, Yun, měla by jsi s tím něco dělat XD
Navíc už jsou prázdniny a já si říkala, že až budou Vánoční prázdniny, tak nějaké ty anime dokoukám... ehm...jo, jasně :'D

• Navíc jsem ani nešla na dva srazy, které byly a kterých bych se byla ráda zúčastnila. Na jeden jsem měla jaksi zákaz jít (o tom jsem mluvila už minule...) a na druhý jsem neměla s kým jít -.- Achjo...nutně potřebuju vidět nějaké lidičky. Už mě to tu nebaví, vážně ne...

Uhmmm...what should I say *thinking*

• Naaah... I just remembered XD uhmm...tuším to bylo v neděli jsem byla v kině na (ne, Hobit to nebyl XD) Skyfall-u. /ano, ze začátku jsem opravdu chtěla jít na Hobita nebo Hotel Transylvánie, ale to se mnou nikdo nechtěl jít.../Nejprve jsem k tomu přistupovala podezřívavě XD Bonda jsem nikdy nějak nesledovala, ani si nepamatuju, že bych kdy viděla nějakou Bondovku. Každopádně jsem si řekla, že proč ne. Koupili jsme předraženou kolu a popcorn (a dostali jsme čepku Hobita XD nevím sice, co s ní budu dělat, ale budiž) Byl to překvapivě super film XD Ze začátku nic moc, ale potom, s příchodem takového úchyla (I'd swear he was gay...) to začalo nabírat na obrázkách a od té doby jsem už jen se zatajeným dechem čekala, co se bude dít. Bylo to pěkné, rozhodně doporučuju skouknout, až to půjde někde stánout (pokud si na to ovšem nechcete zajít do kina)

to bude pro dnešek asi vše :D

A Ring

11. prosince 2012 v 19:48 | Yuna |  hmm....povídky?
Ano, má to hodně much, je to psáno jen...vlastně "narychlo," když jsem chytla psací slinu a měla jsem náladu... no jako v posledních dnech- na nic. Taky se na tom podepsala... ale... no tak, pokud se nudíte a máte horu času, že nevíte, co s ním... Nic vám nebrání si to přečíst :) Znova opakuju... můžete tam najít chyby... gramatické asi minimálně, spíš jen takové... stylistické? nevím, jak to nazvat... Myslím, že to může působit moc uspěchaně. A asi vám to nic do života nepřinese XDD tohle je jen můj úlet prostě, no :D Ale no.. už přestanu kecat :D Here it is~

Upíral své oči k dlani své ruky. Ještě stále byl na prsteníčku vidět jasný otlak od zásnubního prstene. Jakožto každý správný muž, který už dosáhl určitého věku, měl svoji snoubenku, vůči které měl povinnost si co možná nejdříve vzít. On si to ovšem nepřál. Neměl tu ženu rád, nemohl si vzít někoho, kdo mu byl předem určen. Nešlo to. Jen rodiče to nedokázali pochopit, nedokázali unést pravdu, kterou měli před očima. Pravdu, že jejich syn je "jiný". Že se nejspíš nikdy nedočkají vnoučete, rozhodně ne chtěného. Nemohl myslet na nic jiného, než na něj. I teď stále cítil to sevření jeho velké, teplé a hlavně tak uklidňující dlaně. Vždycky v ní hledal útěchu, radu, podržení nad vodou v těch dobrých i těch horších chvílích. Říkával, že když bude nejhůř, on u něj bude mít dveře vždy otevřené. Že mu poskytne dočasné útočiště, i kdyby to mělo být jen na jednu noc. Cítil se s ním velice příjemně. Vždy k němu vzhlížel, byl jeho osobním vzorem. Byl jeho milencem a zároveň i rádcem a přítelem. Byl jeho vším. Rád se k němu vracel znovu a znovu. Lidé by tomu mohli říkat úchylka, možná sobectví, možná nevěra. Ano, byl si vědom, že to nevěra beze sporu je. I když… můžete to nazývat nevěrou vůči někomu, koho nemáte rádi a nejste s ním provdáni? Dalo by se o tom polemizovat, ale jemu na odpovědi teď momentálně nezáleželo. I když to bylo k té ženě kruté, on její city neopětoval. Několikrát jí to říkal, jen ona to nedokázala pochopit. Říkala, že "ho vyléčí", že budou spolu, že jí nezáleží na tom, že to tak jejich rodiny chtějí, že ona k němu city chová. Ale on jen pokračoval v odmítání a následnému vracení k osobě, kterou měl opravdu rád. Až jednou to už nemohl ustát, dal jí to naposledy jasně najevo, vzal prsten a odhodil ho do řeky, která byla poblíž. Schytal pořádnou facku, ona se otočila na podpatku, utekla od něj pryč se slzami v očích a už se k němu nikdy nevrátila. Považoval případ za uzavřený. Konečně měl klid. Ano - mohli byste to považovat za sobecké, kruté. Ale takový svět je a tak se chová i on. Konečně mohl být s tím, kterého opravdu miluje. Tak mu to vyhovovalo.

Od té doby se úplně izoloval od své rodiny, která pro něj tvořila velkou překážku, nastěhoval se k němu, po týdnu neustálých příchozích hovorů od rodičů, které nezvedal, si změnil číslo. Neoznámil jim, kam odchází, kde teď bude bydlet, neřekl jim prostě nic. Zanechal za sebou jen snoubenku se zlomeným srdcem, dokonce ani ten prsten se už určitě nikdy nenašel. Pravděpodobně ho odnesla voda. Někam dál.. daleko do moře, oceánu. A tam se i s ním utopili poslední, pro něj nepříjemné city…

Love at first bite- první část

6. prosince 2012 v 16:40 | Yuna |  Love at first bite
Zdravím~ ^^ Jsem opět zde. Tentokrát jsem se rozhodla podělit se s vámi o jednu spoluautorskou RPG povídku, kterou píšeme společně s Twentie. (Ano ano, psaní je opravdu návykové. Já jsem stále vděčná Ange, že mě do toho zatáhla XD eeeeh...i když mi trvalo, než jsem kývla XD) Po poradě obou autorek jsme vymyslely název Název "Love at first sight bite" vznikl... vlastně z mého rozmaru, když jsme se domluvily, že to bude yaoi, fantasy ze skutečného světa. Já to tak nějak plácla a vzápětí si uvědomila, že by to mohl být pěkný název (inspirovaný písničkou "I want your bite" od Chrise Crockera :D ale to je jedno XD) *právě určitě všem dochází, o co tam půjde, hahaha ^^'* *píská si* a Twentie souhlasila, tak jsme to tak už nechaly :D (aneb vymýšlení názvů sucks, tak to máme už alespoň za sebou :D)

Tak tedy pár informací:
Název: Love at first sight bite
Autorky: Twentie a moje maličkost XD
Žánr: fantasy, yaoi/shonen-ai
Stav: *work in progress*

Postavy:
Naoto Takamura (píše moje maličkost) - Vlasy barvy havraního peří, oči téměř kočičí zelené barvy. Postava střední výšky, spíš hubený. 17 let, momentálně nezadaný (ne na dlouho…? :D) Vždycky to byl průměrný středoškolák, v ničem nijak zvlášť nevyniká, známky průměrné.

Gabriel (píše Twentie) - Už na první pohled upoutá svou vysokou štíhlou postavou s dokonalou, alabastrově bílou kůží, bez jediného znamínka. Vyniká svým dlouhým krkem a aristokratickými rysy, a jeho delší vlasy, které jsou černější než tma, mu spadají do očí připomínajících ledový oceán nejen svou neskutečnou barvou ale i chladem z nich sálajícím. Většinou nosí černou, částečně rozeplou košili a vyšisované těsné džíny, jeho krk zdobí úplá, úzká kůže několikrát obmotaná kolem a na prstech hned několik prstenů vypovídajících o tom, že chudý zrovna není. Mezi dívkami (i chlapci :D) je samozřejmě oblíbený, on si z toho však nedělá těžkou hlavu, ve společnosti je docela tichý a vždy obklopen mlhou tajemství a čehosi nebezpečného.

- - - - text psaný kurzívou píšu já, to ostatní Twentie ;) - - - -

- - - - Enjoy~ - - - -

Light at the end of tunnel

2. prosince 2012 v 21:25 | Yuna |  hmm....povídky?
Zdravím~ ^^ Eh...to jsem se jednou tak nudila... Poslední dobou mě nějak chytlo psaní a tak jsem se rozhodla cosik napsat. Byl to takový nápad, co mi probleskl hlavou, ale nakonec jsem to stejně změnila, než jak jsem původně chtěla :D Oh, well...Přijímám věškerou konstruktivní (ne destruktivní XD) kritiku :) (prosím berte v potaz to, že jsem jen pouhý začátečník, ještě se neumím vyjadřovat na úrovni, jaké bych chtěla :'D) Nejspíš to bude vypadat dosti zmateně ^^'


Shonen-ai warning! (pro neznalé, homosexuální tématika)

Seděl tam, kde byste asi všichni hledali někoho, kdo má náladu akorát tak na umírání. Seděl na lavičce, poslouchal bubnování kapek deště o listí stromů, poslouchal ticho, které mu hučelo a rezonovalo v hlavě jako obrovské vosí hnízdo. Nic jiného nevnímal. Jen tu nekonečnou prázdnotu, kterou cítil a která ho stahovala čím dál tím hlouběji do nicoty. V tu podvečerní dobu byste na ulicích nepotkali ani živáčka. Neuslyšeli byste žádný zvuk, ani zapípání ptáčka. Všichni živočichové, kteří mají alespoň špetku rozumu, by v tom počasí nevytáhli paty z domu. Byl tam jen on. Nikdo jiný tam neseděl s hlavou svěšenou a celý promáčený a nikdo jiný zřejmě neprožíval to, co právě teď on. V jeho současné situaci mu to ovšem vyhovovalo. Nepotřeboval mít kolem sebe diváky, nepotřeboval vidět ani cítit ty tázavé pohledy kolemjdoucích. Pokud by se ovšem vůbec obtěžovali zpomalit svou chůzi a na malou vteřinu se ohlédnout, než by zase pokračovali v tom svém rychlém a pomíjivém rutinním životě. Vše, co potřeboval, byl klid a čerstvý vzduch na pročištění hlavy. Právě teď ze všeho nejvíc chtěl být sám. Nechtěl nikoho vidět. Cítil hrozný vztek a nedařilo se mu ho utišit.Vždy si přece říkali "v dobrém i zlém, navždy". Byla to snad všechno lež? Prachsprostá, obyčejná lež?
Přece jenom ho měl rád. Měl ho rád jako nikdy nikoho předtím.
Stále se díval do země, pokoušel se zaostřit, ale něco bylo špatně. Nejspíš má něco špatně se zrakem. Začínal nevidět, všechno bylo rozmlžené, ale jen napůl. Usmál se. Heh… jasně, že věděl, co je špatně. Jediná osoba, kterou měl rád, které si vážil a se kterou by rád strávil celý zbytek života, tu teď už nebyla. Už nikdy nebude. Ani kdyby chtěl - a to on moc chtěl. Nic ji nemohlo vrátit zpět. Toho, koho si vzala smrt sama, už nikdy nic nevrátí. Věděl to. Jenže, měl takový vztek. Takový vztek sám na sebe, na svou osobnost. Zamiloval se do kluka. A to se podle bible bere jako nehorázný zločin, odjakživa to bylo pro lidstvo tabu. A zločince se musí potrestat. Jenže… co se stalo? Proč to nemohl být on, kdo byl potrestán? On za nic nemohl. Byla to všechno jeho chyba. Tak proč…?! Nechápal to, hlava mu nechtěla už nic pobrat.
On byl ten, kdo s tím přišel. On byl ten "nenormální". Tak proč to musel odnést zrovna on? Kéž by jen mohl vrátit čas, kéž by si mohl nafackovat dřív, než by cokoliv vypustil z úst. Kdyby mohl, nikdy by se do něj nezamiloval. Byl by jako většina ostatních kluků, zamiloval by se do holky, s tou by chodil a všichni by byli šťastní. Rodiče by se na něj nedívali z patra, on by nikdy neudělal to, co udělal, i když věděl, že mu to je proti srsti. Nebyl jako on. On by se na něj nikdy nenaštval, neodešel by a nic by se mu nestalo. Stále by žil a byli by i nadále nejlepšími přáteli. Jenže to tak nebylo. Osud to nejspíš chtěl jinak. Kdyby to tak nechtěl, on by nevešel do křižovatky a nesrazilo by ho auto.
Nemusel by mu chodit na pohřeb, nemusel by snášet nevraživé pohledy jeho rodičů a přátel. Nedívali by se na něj jako na vraha. Teď už bylo ovšem pozdě. Už nemělo cenu dál nad tím přemýšlet, právě teď mělo cenu jenom jedno - činy. Zvedl se z lavičky a vydal se neurčitým směrem, kam ho nohy nesly. Šel a šel dlouhou dobu. Stále následoval nohy, které ho vedly do civilizace. Oznamovaly mu, že brzy bude u konce svých sil. Jak fyzických, tak psychických. Procházel podél hlavní cesty, kolem které projížděla masa a masa aut. Všichni spěchali. Nejspíš spěchali domů z práce za svými drahými polovičkami. Jak jim záviděl. Zvenku se zdálo všechno v pořádku, všichni šťastní. Nikdo si ani nevšiml kluka, který se snažil nemyslet a všechno ukončit. Nemyslet a prostě skočit. Skočit z toho mostu, po kterém běžně kráčel každý den do školy a zpátky. Na mostě, kde se mu poprvé vyznal. Bylo to ironické, že? Tenhle most všechno začal a ten samý most taky všechno ukončí. Právě se ocitl na samém okraji. Naposledy se podíval na obzor. Zrovna zapadalo slunce. Vždycky chtěl jeden takový západ vidět. Právě teď mu ten západ dodával klid. Utěšoval ho, že všechno bude v pořádku, že všechna jeho trápení zmizí. Jaký to podlý západ slunce, že? Naposledy se usmál. Počkej na mě tam v tom nebi. Jdu za tebou. A s pocitem, že je na světě alespoň nějaká spravedlnost, ho vlastní váha převážila a on padal níž a níž… Někde na tom konci tunelu se jednou určitě objeví světlo. Určitě.