Light at the end of tunnel

2. prosince 2012 v 21:25 | Yuna |  hmm....povídky?
Zdravím~ ^^ Eh...to jsem se jednou tak nudila... Poslední dobou mě nějak chytlo psaní a tak jsem se rozhodla cosik napsat. Byl to takový nápad, co mi probleskl hlavou, ale nakonec jsem to stejně změnila, než jak jsem původně chtěla :D Oh, well...Přijímám věškerou konstruktivní (ne destruktivní XD) kritiku :) (prosím berte v potaz to, že jsem jen pouhý začátečník, ještě se neumím vyjadřovat na úrovni, jaké bych chtěla :'D) Nejspíš to bude vypadat dosti zmateně ^^'


Shonen-ai warning! (pro neznalé, homosexuální tématika)

Seděl tam, kde byste asi všichni hledali někoho, kdo má náladu akorát tak na umírání. Seděl na lavičce, poslouchal bubnování kapek deště o listí stromů, poslouchal ticho, které mu hučelo a rezonovalo v hlavě jako obrovské vosí hnízdo. Nic jiného nevnímal. Jen tu nekonečnou prázdnotu, kterou cítil a která ho stahovala čím dál tím hlouběji do nicoty. V tu podvečerní dobu byste na ulicích nepotkali ani živáčka. Neuslyšeli byste žádný zvuk, ani zapípání ptáčka. Všichni živočichové, kteří mají alespoň špetku rozumu, by v tom počasí nevytáhli paty z domu. Byl tam jen on. Nikdo jiný tam neseděl s hlavou svěšenou a celý promáčený a nikdo jiný zřejmě neprožíval to, co právě teď on. V jeho současné situaci mu to ovšem vyhovovalo. Nepotřeboval mít kolem sebe diváky, nepotřeboval vidět ani cítit ty tázavé pohledy kolemjdoucích. Pokud by se ovšem vůbec obtěžovali zpomalit svou chůzi a na malou vteřinu se ohlédnout, než by zase pokračovali v tom svém rychlém a pomíjivém rutinním životě. Vše, co potřeboval, byl klid a čerstvý vzduch na pročištění hlavy. Právě teď ze všeho nejvíc chtěl být sám. Nechtěl nikoho vidět. Cítil hrozný vztek a nedařilo se mu ho utišit.Vždy si přece říkali "v dobrém i zlém, navždy". Byla to snad všechno lež? Prachsprostá, obyčejná lež?
Přece jenom ho měl rád. Měl ho rád jako nikdy nikoho předtím.
Stále se díval do země, pokoušel se zaostřit, ale něco bylo špatně. Nejspíš má něco špatně se zrakem. Začínal nevidět, všechno bylo rozmlžené, ale jen napůl. Usmál se. Heh… jasně, že věděl, co je špatně. Jediná osoba, kterou měl rád, které si vážil a se kterou by rád strávil celý zbytek života, tu teď už nebyla. Už nikdy nebude. Ani kdyby chtěl - a to on moc chtěl. Nic ji nemohlo vrátit zpět. Toho, koho si vzala smrt sama, už nikdy nic nevrátí. Věděl to. Jenže, měl takový vztek. Takový vztek sám na sebe, na svou osobnost. Zamiloval se do kluka. A to se podle bible bere jako nehorázný zločin, odjakživa to bylo pro lidstvo tabu. A zločince se musí potrestat. Jenže… co se stalo? Proč to nemohl být on, kdo byl potrestán? On za nic nemohl. Byla to všechno jeho chyba. Tak proč…?! Nechápal to, hlava mu nechtěla už nic pobrat.
On byl ten, kdo s tím přišel. On byl ten "nenormální". Tak proč to musel odnést zrovna on? Kéž by jen mohl vrátit čas, kéž by si mohl nafackovat dřív, než by cokoliv vypustil z úst. Kdyby mohl, nikdy by se do něj nezamiloval. Byl by jako většina ostatních kluků, zamiloval by se do holky, s tou by chodil a všichni by byli šťastní. Rodiče by se na něj nedívali z patra, on by nikdy neudělal to, co udělal, i když věděl, že mu to je proti srsti. Nebyl jako on. On by se na něj nikdy nenaštval, neodešel by a nic by se mu nestalo. Stále by žil a byli by i nadále nejlepšími přáteli. Jenže to tak nebylo. Osud to nejspíš chtěl jinak. Kdyby to tak nechtěl, on by nevešel do křižovatky a nesrazilo by ho auto.
Nemusel by mu chodit na pohřeb, nemusel by snášet nevraživé pohledy jeho rodičů a přátel. Nedívali by se na něj jako na vraha. Teď už bylo ovšem pozdě. Už nemělo cenu dál nad tím přemýšlet, právě teď mělo cenu jenom jedno - činy. Zvedl se z lavičky a vydal se neurčitým směrem, kam ho nohy nesly. Šel a šel dlouhou dobu. Stále následoval nohy, které ho vedly do civilizace. Oznamovaly mu, že brzy bude u konce svých sil. Jak fyzických, tak psychických. Procházel podél hlavní cesty, kolem které projížděla masa a masa aut. Všichni spěchali. Nejspíš spěchali domů z práce za svými drahými polovičkami. Jak jim záviděl. Zvenku se zdálo všechno v pořádku, všichni šťastní. Nikdo si ani nevšiml kluka, který se snažil nemyslet a všechno ukončit. Nemyslet a prostě skočit. Skočit z toho mostu, po kterém běžně kráčel každý den do školy a zpátky. Na mostě, kde se mu poprvé vyznal. Bylo to ironické, že? Tenhle most všechno začal a ten samý most taky všechno ukončí. Právě se ocitl na samém okraji. Naposledy se podíval na obzor. Zrovna zapadalo slunce. Vždycky chtěl jeden takový západ vidět. Právě teď mu ten západ dodával klid. Utěšoval ho, že všechno bude v pořádku, že všechna jeho trápení zmizí. Jaký to podlý západ slunce, že? Naposledy se usmál. Počkej na mě tam v tom nebi. Jdu za tebou. A s pocitem, že je na světě alespoň nějaká spravedlnost, ho vlastní váha převážila a on padal níž a níž… Někde na tom konci tunelu se jednou určitě objeví světlo. Určitě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Háj ^^

Hi ^^

Komentáře

1 Ange Ange | Web | 2. prosince 2012 v 22:02 | Reagovat

"Nic jiného nevnímal. Jen tu nekonečnou prázdnotu, kterou cítil a která ho stahovala čím dál tím hlouběji do ptáčka." ---> to sa stane keď človek pri čítaní preskočí riadok XDD
eto, k tomuto: "odjakživa to bylo pro lidstvo tabu" , i disagree. ale to je otázka faktov a nie schopnosti písať, takže by som to nejako nerozoberala :D ale táto veta... um... "Počkej na mě tam v tom nebi." ak by si myslel, ak by skutočne veril tomu, že je hriešnik, že spáchal "zločin" pretože bol iný ako ostatní, neveril by, že sa dostane do neba. tiež, sebevražda je braná ako hriech, nie je? takže o dôvod na viac.

ale to sú len okrajové detajly. inak ja mám slabosť pre takéto depresívne-do duše zarezávajúce-osamelé poviedky. podľa mňa máš dobré vyjadrovanie. pocity, atmosféra... je to tam, cítiť to z toho. mne sa to strašne páči :D a ten paradox z mostom... miesto, kde to začalo, je miesto, kde to skončí... také veci sú... nyuu <3 ok, náruč temnoty, duša v rozpade, dážď, západ slnka, drobný paradox a ľudská ignorácia. i love it ^^ good job ;D

2 Yuna Yuna | Web | 3. prosince 2012 v 16:22 | Reagovat

[1]: Oh God :D dobře, nebudu se k tomu vyjadřovat :D
Hmm... víš co, kdyby si to opravdu tabu bylo, ale dneska už se to bere jinak ^^
A etooo... víš, on to sice tvrdil, ale přece jenom tomu až tak nevěřil :) (a navíc to zní pěkněji, ne? Jako že by mohl být zase s ním... protože on za nic nemohl -.^) :D :D hahaha XD nevermind XD ale to je opravdu otázka názoru :3

awww... :3 toho si moc vážím XD I když tvrdím, že se neumím moc vyjadřovat, nebo alespoň ne tak, jak bych chtěla... Eh... jinak...tohlensto vzniklo včera, když jsem nevěděla, co dělat a měla jsem takovou náladu na psaní depresivních věcí :D :D těžko říct, co mě k tomu vedlo XD Jinak to je spíš takový "výkřik do tmy" Sama víš, že jsem...no vlastně zase s tebou teprve začala "pořádně" psát X'D myslím, že se pokusím u toho zůstat, zase mě to chytlo :) vlastně to je díky tobě ^^ saaa... arigato :3

3 Ange Ange | Web | 3. prosince 2012 v 17:37 | Reagovat

[2]: :D:D aw why not XDDD
... iie, práveže ono to pôvodne tabu nebolo :D historické fakty. aj by som ti niečo skopírovala ale to by bol potom ten koment strašne dlhý XD anyway napríklad v antike bol homosexuálny vzťah dvoch mužov úplne prirodzený, nič nemorálne... mite, this: "láska medzi starším vzdelaným mužom a mladším, vzdelávaným, bola výsadou aristokracie a považovala sa za vznešenú, za splynutie tela a duše, kým manželstvo so ženou slúžilo skôr k ľudskej reprodukcii." & "latón vo svojej Hostine považoval takého vzťahy za dokonalé, za splynutie duševného a telesného krásna, kým heterosexualitu opísal ako neprirodzenú."
To som chcela povedať tým, že to nebolo vždy v ľudskej spoločnosti tabu, ale že je to otázka faktov ;D ... homosexualita ako taká začína byť tabu až vplyvom kresťanstva. takže nebyť kresťanstva... vieš aké by to mohlo byť zaujímavé? (teda, neviem aký je tvoj postoj k náboženstvu, tak to radšej nejdem hlbšie rozoberať :D )

... kuso aj tak robím tie komenty moc dlhé XDD OTL ...ale zase chápem že dlhý koment vie potešiť. aj ja mám rada dlhé komenty XD ~ ...um. ja považujem náladu na písanie depresívnych vecí za dobrú, aj keď technicky vzaté nič čo súvisí s depresiou by sa za dobré asi brať nemalo... ale mňa také poviedky jednoducho strašne lákajú. ono ja takú náladu mávam celkom často, len je nevyužitá, lebo neviem čo s ňou XD oh well. ale dúfam že napíšeš niečo ďalšie, budem na to zvedavá ;D yay ^^
dou-itashimashite... no really, nie je zač, ja som toho fakt moc nespravila, in general :'D ahahah...

4 Ange Ange | Web | 3. prosince 2012 v 17:38 | Reagovat

oi, to "latón" je "Platón" ... keby náhodou >< *just saying* ^^ ~

5 Yuna Yuna | Web | 3. prosince 2012 v 17:47 | Reagovat

[3]: Hai, to je možné XD ale já teda mluvila právě né až úplně o té době... tamté XD spíš o té době, jak ty říkáš, kdy přišlo křesťanství XD oh well...nechme toho :D (eh...jinak já a náboženství? Nejsem věřící, ale věřím (oh...trochu se to vylučuje XD ale víš, co myslím, ne?) že mezi zemí a nebem něco je :D ne teda přímo Bůh, ale...you know :D just...something...

V klidu :D To je zvláštní XD vím o...no, hodně lidech, to se nedá říct XD dejme tomu o pár lidech, kteří píší rádi takhle...depresivně. Začínám je chápat, depresivní psaní je zajímavé 8D
oh well...pokusím se xD až někdy budu mít zase náladu- a co je nejdůležitější, nápad, určitě něco splácám :D
Nah...that's not true :D I owe you~ ^^ It doesn't matter if oyu don't think so XD I do :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama